Historie Lokte

Na skalnatém vrchu, nad řekou Ohří, se tyčí hrad a kolem něho město. Hrad i město dostaly jméno po mohutném meandru ve tvaru ohnutého lokte. Tento opevněný celek býval nazýván „klíč ku Království českému“.

Počátky hradu

Již počátkem třináctého století tu byla postavena hradní pevnost. Chránila české pohraničí před průnikem německých záborových úředníků. Říkalo se jim ministeriálové a byli to nesvobodní panští služebníci, kteří ve službách markrabího Děpolta z Vohburka kolonizovali část bývalého Sedlecka.

Význam hradu

Hrad Loket měl nejen svůj strategický význam. Král Václav I. na Lokti přijímal důležité návštěvy a vedl tu státní jednání. V roce 1239 zde král přijal římského císaře Konráda.

Často zde pobývali i členové panovnického rodu Lucemburků. V neklidných dobách sporů se šlechtou se tu ukrývala královna Eliška s dětmi. Když se rozšířilo, že chce svého syna prohlásit za krále a vládnout jeho jménem, přitáhl k Lokti král Jan Lucemburský. Vstup do hradu si vymohl násilím. Eliška byla vykázána do Mělníka (Mělník byl věnné město českých královen). Tříletý kralevic Václav, pozdější král a císař Karel IV., byl v Lokti nejprve vězněn v kobce, poté už jen hlídán. Svou matku po celé dlouhé tři roky neviděl. Navzdory těmto zážitkům si budoucí král místo oblíbil. Karel IV. v roce 1333 hrad ve svém návrhu zákoníku Majestas Carolina zahrnul mezi nezcizitelné hrady – stejně jako například Karlštejn.

Husitské války

V dobách husitských válek se Loket přidal na stranu císaře Zikmunda. Dvakrát byl husity obléhán (1420 a 1427), avšak dobyt nebyl. V té době došlo k rozepřím mezi městem a hradem a hrad Loket dobývají roku 1429 měšťané. Spory přetrvávají po několik let a v roce 1434 císař Zikmund zastaví hrad svému kancléři Kašparu Šlikovi. Spory s městem se ještě více vyostřují. Šlikové se v šestnáctém století staví proti Habsburkům, proto je jim konfiskován majetek a Loketský hrad přechází pod město, které stálo na habsburské straně. Město Loket později vládne celému kraji.

Úpadek hradu

Během třicetileté války hrad i město ovládli císařští vojáci, hrad byl několikrát zkonfiskován. V dalších letech znovu obléhán. Následují dvě morové vlny. Hrad Loket ztrácí svůj význam a je využíván jako trestnice a vězení. Probíhají necitlivé přestavby a roku 1810 dokonce dojde ke zboření starého hradního románského paláce.

V dobách romantismu hrad i město Loket nakrátko ožívají. Velmi často sem zajíždí nadšený návštěvník J.W.Goethe. Ve společnosti své mladičké Ulriky tu slaví své 74. narozeniny.

Trestnice na hradě je zrušena až ve dvacátém století. Část hradního areálu je již tehdy využívána jako muzeum. V roce 1950 je historické jádro města Lokte s hradem prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. V devadesátých letech byl hrad předán opět městu, které jej nadále zvelebuje a pořádá na hradě a v jeho okolí mnoho akcí.